|
Podvody v účetnictví
Stančíková, Lucie ; Šindelář, Michal (vedoucí práce) ; Müllerová, Libuše (oponent)
Cílem bakalářské práce je přiblížení problematiky podvodů objevujících se v účetnictví. První kapitola se nejprve snaží vymezit hranici mezi samotným podvodem a tzv. kreativním účetnictvím a upozornit na hlavní rozdíly mezi nimi, protože mnohokrát dochází k záměně těchto termínů. V druhé kapitole jsou uvedeny nejčastější motivy, které účetní podvody vyvolávají. Jednotlivé metody využívané při manipulaci s účetnictvím jsou pak popsány v kapitole třetí, jež se zaměřuje nejen na podvody v rámci účetní závěrky, ale také podvody, které se odehrávají mimo ni. Na tuto kapitolu poté navazují příklady reálných podvodů spáchaných nejen v zahraničí, ale i v České republice. Závěr práce se zaměřuje na různé způsoby prevence, s jejichž pomocí můžeme vzniku těchto podvodů předcházet.
|
|
Kreativní účetnictví
Kryštůfek, Dominik ; Jurka, Robert (vedoucí práce) ; Roubíčková, Jaroslava (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o účetních podvodech a jejich dopadu na nadnárodní společnosti. Je zde vysvětlen pojem kreativní účetnictví a rozdíl mezi kreativním účetnictvím a účetním podvodem. Dále jsou zde uvedeny základní praktiky a motivace z hlediska různých skupin ve společnosti. Je zde také uvedena definice auditu včetně jeho nejdůležitějších zásad a jejich úskalí. Hlavní část je věnována velkým nadnárodním společnostem Enron, WorldCom a Parmalat, které byly usvědčeny z podvodného vedení účetních zápisů a zbankrotovaly. V této souvislosti má práce za cíl ověřit, zda se na pádu uvedených společností podílely účetní podvody, popřípadě do jaké míry jsou za krach společnosti zodpovědné.
|
| |
|
Morální hazard ve správě společností
Mencnarowská, Lucie ; Malý, Milan (vedoucí práce) ; Ježek, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou morálního hazardu ve správě společností. Uvádí dosavadní teoretické poznatky z dané oblasti nutné pro základní pochopení problematiky. Předmětem studia diplomové práce jsou čtyři příklady společností, které zkrachovaly v důsledku morálního hazardu jejich manažerů: Enron, WorldCom, Parmalat a IPB. Konkrétní případy morálního hazardu top managementu jsou detailně popsány, analyzovány a jsou zmíněny jejich dopady na chod společností. K hodnocení případu jsou použity Zásady OECD pro správu společností. Na závěr práce jsou zmíněny dopady na legislativu upravující správu společností jako návrhy na řešení dané problematiky.
|